Rotační šoupátko a klapkové (jazýčkové) sání

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 27.7.2016

Chci vás upozornit, že se nejedná o návod úpravy. Pouze se snažím vysvětlit funkci klapky (jazýčkového sání). Bez zkušeností o této úpravě ani nepřemýšlejte.

U dvoudobých motorů, které sají pístem (respektive jeho pohybem nahoru a následným otevřením sacího kanálu) se projevuje neblahá vlastnost. Pohybem pístu do horní úvrati se nasává směs do prostoru klikové hřídele, ale při zpětném pohybu dolů se jí, ještě před zavřením sacího kanálu, část vrátí zpět do sacího potrubí (to jde dobře vidět na obrázku č. 2). Poznáte to (třeba u pionýra) tak, že z karburátoru sundáte filtr sání a za chodu z něj prská palivo. To má samozřejmě vliv na průběh motoru, výkon i spotřebu.

Sání dvoudobého motoru a ztráty při něm

Rotační šoupátko

Konstrukčně se v minulosti tento nedostatek řešil různými způsoby, z nichž je neznámější použití rotačního šoupátka. Šoupátko bylo buď umístěné v ose klikové hřídele, nebo kolmo k ose rotace (s použitím šnekového převodu). Tvarem rotačního šoupátka jde docílit velmi dobrého plnění motoru bez ztrát. Je to ale rotační součást v motoru „navíc“ se kterou se pojí různé komplikace (nesymetričnost plnění motoru, vhodný materiál, přítlak, těsnění třecí plochy, mazání atp.). Šoupátka byla vyráběná buď z kompozitních materiálů (pertinax) nebo z plechu. Z u nás známých dvoutaktů měly šoupátkové sání například Jawa 90 (SK-90), závodní motocykly Tatran vyráběné v Považských strojárnách, některé závodní čezety a pak především Trabant (na svou dobu velmi pokrokový a spolehlivý dvoutakt). Tohle řešení má své limity a s příchodem moderních materiálů ztratilo svůj význam.

Fotky upraveného motoru pionýra s rotačním šoupátkem:

Více fotek zde

Klapkové sání (jazýčkové)

Klapkové, neboli jazýčkové sání je dnes standardní součást moderních dvoutaktů a oblíbený nástroj ladičů. Jde vlastně o jednocestný ventil. Konstrukce klapky je pokryta pružnými planžetami, které se v podtlaku otevírají a v přetlaku zavírají. Klapky se dají použít prakticky kdekoli v motoru, kde vzniká pohybem klikové hřídele podtlak. Ovšem ani klapky nejsou zcela bezchybné, nefungují spolehlivě v celém rozsahu otáček a vytvářejí v sání zábranu. Se vším je při konstrukci motoru potřeba počítat.

Řez klapkovým sáním

Nejčastější použití klapky je přímé sání do klikové skříně, kdy motor „saje“ celou dobu pohybu pístu do horní úvrati. U některých motorů je ale klapka před sacím kanálem ve válci. Délka otevření sacího kanálu je tedy nadále řízena hranou pístu, ale ztráty zpětným pohybem jsou minimální (hranou pístu se dá řídit velikost podtlaku). Oba způsoby se ale především kvůli rozdílnému podtlaku navrhují a počítají jinak. U druhé varianty lze navíc částečně využít sací kanál jako další přepouštěcí kanál. Když se píst blíží k horní úvrati a saje do klikového prostoru, tak jsou přídavné přepouštěcí okénka uzavřeny. Při pohybu dolů se tyhle okénka otevírají a přes okénko v pístu se z prostoru pod pístem dostává další směs zkrácenou cestou přes sací kanál do spalovacího prostoru (dobře viditelné na obrázku níže).