Oživení DC-CDI zapalování
Autor: Tomáš Brožek („Chong“)
aktualizováno: 13.10.2016
Nejdříve se zapojí všechny součástky okolo integrovaného obvodu měniče, transformátor, usměrňovací diody a kondenzátor bez optronů, tyristoru a tranzistoru budícím tyristor. Také se nezapojí odpor R2, který je součástí děličky vysokého napětí (platí pro analogovou i procesorovou verzi). Uzemní se vývod 15 a paralelně ke kondenzátoru se zapojí odpor 4k7/10W, který tvoří umělou zátěž. Pozor během měření se značně zahřívá!
Po připojení napájení přes ochrannou 2A pojistku se na svorkách kondenzátoru měří voltmetrem vysoké napětí. Obvykle 200 až 250 V podle požadovaného výkonu CDI, tak aby napětí naměřené na svorkách kondenzátoru bylo tak o 20 až 30 V vyšší než cílové, na které se kondenzátor má nabíjet. Výši nabíjecího napětí stabilizuje zpětná vazba měniče. Upravit jí lze změnou poměru napěťového děliče odporů R2 a R3. Pokud napětí nedosáhne požadovaného, je buď vadný jeden z MOSFETů, nebo se nepovedlo navinutí transformátoru (chyba bývá v primárním vinutí, že není navinutý bifilárně).
Pokud je napětí v pořádku, dosadí se zbylé součástky, odstraní se umělá zátěž a zkratuje se proti zemi vývod KL. Připojí se napájecí napětí a zkontroluje se odběr naprázdno, který by se měl pohybovat okolo 100 až 150 mA. Pokud je v tuto fázi odběr řádově přes 2 A (spálí se pojistka), tak je zablokovaný tyristor. Může být vadný, nebo v případě analogového zapalování může být optron, či tranzistor tyristorové části špatný.
Jestliže se při oživovaní vyskytnou potíže, je nutné oživit zapalování pomocí osciloskopu, měřícího přípravku a zapojené indukční cívce spolu se zapalovací svíčkou (veškeré předchozí uzemnění během oživování se odstraní).
Namísto profesionálního osciloskopu lze použít k ladění zvukovou kartu spolu s příslušným software PC osciloskopu a vstupního rozhraní (nelze připojit měřící část přímo na vstup zvukové karty, hrozí její zničení, případně celého počítače). Rozhraní musí tvořit dělič napětí a oddělovací zesilovač.
Vhodné zařízení je napřříklad ZDE
Vstup kladívka se připojí k tranzistoru Q1 měřícího přípravku a zapojí se indukční cívka se svíčkou. Potenciometrem lze nastavit rozsah simulujících otáček od cca 200 ot/min po 12.000 ot/min. Vstup měřící sondy se připojí k anodě tyristoru a při max. otáčkách se měří tvar vybíjecí a nabíjecí křivky. Ideální tvar křivky je přiložen níže.
Nejčastější závady:
- a) protože se používají transformátorky s nejasným typem jádra, vznikají různé odchylky od navržených vlastností transformátoru. Proto je někdy nutné doladit optimální frekvenci měniče s ohledem na vlastnosti jádra. Ladí se strmost nabíjecí hrany měřeného napětí v závislosti na frekvenci měniče. U analogového CDI se ladí frekvence odporem R5.
- b) zablokování tyristoru. Nevhodně navržený pracovní bod tyristoru v případě použití jiného typu, nebo výrobní tolerance. Změna hodnoty R11. Zároveň může tuto závadu způsobovat vysokofrekvenční rušení po „zemi“ CDI. To se týká hlavně CDI s 6V napájením. Ošetřením je zvětšení blokovací kapacity (analog C5, procesorové CDI C3) a vkládáním blokovacích kapacit mezi „země“ zespodu tištěného spoje. Stejnou závadu způsobí ale i proražený tyristor.
- c) častou závadou je z nešikovnosti zničení optronů vstupu. Vzniká omylem připojením vstupu KL na +. Oprava – výměnou optronů.
- d) chybné navinutí transformátorku. Nejčastější chyba při navíjení transformátorku je ve navíjení primárního vinutí. Transformátorek se navíjí dvěma dráty najednou, tak aby elektrický konec jednoho vinutí navazoval na začátek druhého na středním vývodu transformátorku. Toto zapojení zajišťuje magnetickou protifázi při střídavém spínání primárního vinutí.
