Historie mopedů Babetta

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 29.11.2017

Materiály: historická fakta: Zdeno Metzker, Gustav Ulický, Internet

Výroba mopedů v Československu sahá až do roku 1957, kdy se v podniku Velo Stadion Rakovník začaly vyrábět první mopedy Stadion S11 s motory Jawa 552, následované modely S22 a S23. Od roku 1958 se pak v Praze Nuslích vyráběly mopedy Jawa 551 Jawetta. Mopedy byly kvalitní a levné, avšak objem výroby brzy přesahoval tuzemskou i zahraniční poptávku. Kromě toho se stal silnou konkurencí modernizovaný Pionýr, typ Jawa 05 s výrazně lepšími užitnými vlastnostmi z Považských strojíren. To vše v roce 1964 vyústilo ve vládní rozhodnutí o ukončení výroby obou mopedů (Stadion i Jawetta).

V Považských strojírnách nechtěli být pozadu za světovými trendy, tak již v roce 1963 začali mimo Pionýry vyvíjet i lehké mopedy. První prototyp měl zadní kolo poháněno třecím válečkem a podobal se francouzskému Solexu, projekt byl ale zastaven.

V roce 1965 byl vyroben prototyp mopedu netradičního futuristického vzhledu, jehož autorem byli Jindřich Šafařík spolupracující se starším kolegou Alojzem Vačkem. Motor měl permanentní chlazení ventilátorem a řetěz k zadnímu kolu byl utěsněn gumovými manžetami. Přední vidlice s drážkovaným hřídelem. Projekt byl opět zastaven.

Až díky zásluze vedoucího vývoje Františka Tichého se kolem roku 1968 začalo vážně pracovat na vývoji nového mopedu. Výroba skútrů Tatran se pomalu chýlila ke konci, tak vedení hledalo adekvátní náhradu (ač s vážnými obavami po neúspěchu mopedů v Česku).

Prototypů mopedů vzniklo v průběhu výroby samozřejmě mnohem víc, věnuji se jim ale v samostatné kapitole: Prototypy mopedů Babetta.

Jawa M-228 Babetta (1970 – 1973)

První sériově vyráběný moped z Považské Bystrice dostal jméno podle úspěšné písně „Babetta šla do světa“. Jméno, které se stalo synonymem mopedu po další dekády. Moped moderní konstrukce měl nízkou váhu, jednorychlostní převodovku se suchou automatickou rozběhovou spojkou. Maximální rychlost byla 40 km/h, u jednotlivých vývozních provedení se ale rychlost lišila. Jako první na světě měl bezkontaktní tranzistorové zapalování TRANZIMO a pyšnil se mnoha světovými patenty. Autory konstrukce byl především Gustav Ulický se svým kolektivem. Designová stránka byla dílem Jindřicha Šafaříka. K rozčarování konstruktérů i hlavního designéra si první potenciální holandský odběratel vyžádal velká 19“ kola, kvůli kterým musel být moped do výroby přepracován.

Na příkaz PZO Motokov musely nést Babetty z obchodních důvodů značku Jawa a Považské strojírny za její používání platily Jawě 100 000 Kčs ročně.

Moped Jawa M-228 Babetta

Jawa M-207 Babetta (1973 – 1983)

Nový model se již vyráběl s kýženými malými 16“ koly a prodělal řadu dalších konstrukčních změn. Vyvážel se do mnoha zemí a prodával se například v západoněmeckých obchodních řetězcích Neckermann a Quelle. Verze Mofa M 207 s maximální rychlostí 25 km/h pod označením „Jawa 25 Tranzistor“ dostala v roce 1974 cenu spolkového ministra hospodářství NSR (západní Německo) „GUTE FORM“, kterou udělovala rada pro tvarování konstruktérům a designérovi. Od roku 1975 měl rám odpruženou zadní vidlici.

Moped Jawa M-207 Babetta

Výroba motorů M-207 od roku 1972 probíhala v pobočném závodu v Rajci, podvozek M-207 se od roku 1973 paralelně začal montovat i v pobočném závodě Považských strojíren v Kolárově na jihu Slovenska. V roce 1976 výroba mopedů M-207 Babetta v hlavním závodě Považských strojíren skončila. Konstrukční vývoj ale nadále probíhal v Považských strojírnách a výroba v pobočných závodech podléhala jejich kontrole.

M-210 Babetta (1983 – 1999)

Nový model s dvoustupňovou automatickou převodovkou se suchými spojkami a modernějším designem. Úpravy motoru pro zvýšení výkonu.

Výroba od začátku probíhala v pobočném podniku Považských strojíren v Kolárově a Čalově.

Moped Babetta typ M-210

Osamostatnění výrobního podniku ZVL Kolárovo

Již v roce 1976 byla výroba mopedů přestěhována z Považských strojíren do pobočných závodů (Rajec, Kolárovo a Čalovo). Začátkem roku 1986 pak následovalo definitivní osamostatnění pobočných závodů a ukončení motocyklového vývoje v Považských strojírnách. ZVL Diamon v Rajci se specializoval na výrobu polnohospodářských zařízení, ZVL Kolárovo s pomocným závodem v Čalovu pokračoval ve výrobě mopedů Babetta na bázi nového typu M-210.

Podnik zahraničního obchodu Motokov po dobu ČSSR nařizoval distribuování mopedů pod značkou Jawa. Ta se tomu ale po revoluci (v roce 1989) začala bránit a mopedy byly nadále na příkaz Motokovu vyráběny jen pod značkou „Babetta.

M-215 Babetta „Mofa“

Moped vycházející ze základního modelu M-210. Motor měl ale pouze jednu rychlost, snížený výkon a maximální rychlost 25 km/h. Určen byl především pro západní trhy (Německo), kde k řízení mopedů „mofa“ nebylo vyžadováno řidičské oprávnění.

Moped Babetta typ M-225 Mokick

M-225 Babetta (Mokik)

Provedení vzniklo především jako reakce na změny evropských legislativ, kdy u nejnižší skupiny motocyklů nebyly pedály podmínkou. Místo pedálů byla použita startovací páka. Ostatní parametry zůstaly stejné.

Babetta Minimokik Stella (typ 134)

Rižská RMZ Stella s původním motorem

Minimokik Stella vznikl v roce 1989 ve spolupráci ZVL Kolárovo s lotyšským výrobcem RMZ (tehdy ještě součást SSSR), který převážně malé motocykly a mopedy vyráběl od roku 1958. Výrobce RMZ vyráběl poměrně zdařilé mopedy Stella, osazoval je ale nespolehlivým a velmi zastaralým motorem vycházejícím z historického československého motoru Stadion S11 (Jawa 552). ZVL Kolárovo naopak disponoval osvědčenými dvourychlostními motory M-225, byznys v podobě výměnného obchodu tedy mohl začít.

Krátce po zahájení výroby v roce 1990 podnik ZVL Kolárovo rychle vystřízlivěl z opojení o nadějné spolupráci. Kvalita rámů dovážených z Rigy byla velmi nízká a v Kolárově se musely pracně opravovat. Kromě toho měl podnik RMZ v nové postkomunistické době velké těžkosti, které po nějakém čase vyústily v ukončení vzájemné spolupráce. Kolárovo si tedy muselo vyvinout a vyrábět vlastní podvozek. RMZ nakupoval motory M-225 z Kolárova dál.

Použitý motor M-225 se od typu M-210 lišil použitou startovací pákou namísto pedálů. Díky nízké ceně a praktickým rozměrům, kdy se po sklopení mokick vlezl do kufru auta, se Stella stala velmi populární. Stella se vyráběla od roku 1990 až do zániku podniku v roce 1999. Rižský podnik RMZ definitivně zkracoval o rok dříve, v roce 1998.

Minimokik Stella (tym 134)

Babetta Sting, typ 193 (1999)

Poslední provedení mopedu Babetta. Celkem bylo vyrobeno 100 kusů a většina jich putovala na vývoz do Německa. Motor vycházel z typu M-210, hliníkový válec a hlava měly ale pozměněný tvar a odlévala je firma Sachsenring Tatry v Matejovicích. Litinová vložka válce zůstala beze změn, díky jinak tvarovanému spalovacímu prostoru hlavy a lepšímu žebrování měl motor mírně zvýšený výkon a líp se chladil.

Moped Babetta Sting (typ 193)

Na pozůstatcích ZVL Kolárovo vznikla v roce 1999 firma STING 2000 s.r.o., která sídlí v bývalém podnikovém areálu. Firma nadále disponuje výrobní dokumentací a vyrábí náhradní díly pro mopedy Babetta.