Zlatá Jawa 555, 200 000. kus pro NDR

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 21.1.2019

Poděkování: Honzovi Grochlovi za naskenování německého plátku.

Jak bylo u nás v motocyklovém odvětví zvykem, jubilejní kusy se udělaly něčím výjimečné a putovaly s velkou slávou rovnou na výstavy.

Bylo tomu tak i u motocyklu Jawa 555 z roku 1961 (s výrobním číslem 343 841), který byl dvou set tisícím motocyklem vyvezeným do NDR. Tento kus byl nalakován zlatou metalízou, olinkovaný byl červenou barvou a dostal dvoubarevné prodloužené sedadlo. Motocykl na jaře 1961 v Považské Bystrici slavnostně převzal obchodní rada Fritz Dolling z velvyslanectví Německé Dekomkratické Republiky a následně byl vystaven na na Lipském veletrhu společně s dalšími výrobky z Československa.

Český prospekt

Motor Revue 6/1961 (časopis NDR)

Vývozní Jawa 23 Golden Sport (1. a 2. generace)

(1971 – 1972)

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 3.1.2021

Vývozní provedení Jawy 23 „Golden Sport“ bylo prioritně určeno pro trh USA. Avšak vývoz do západních zemí byl poměrně komplikovaný, tím spíš export až za oceán. Snaha vyvážet byla vyšší, než reálná poptávka, navíc ne vždy byli zákazníci s připravenými várkami spokojeni, proto se hodně těchto žlutých Mustangů vrátilo nebo vůbec neopustilo ČSSR.

Logo na nádrži

V 70. letech se pak Goldensporty dle pamětníků nahodile objevovaly v TUZEXu, popřípadě ve výprodejích Mototechny (tam obvykle se slevou). V té době byly jakékoli Mustangy stále ještě „podpultovkou“ a jak se něco pyšnilo přídomkem „vývozní“, získávalo to automaticky na atraktivitě. Jinak tomu koneckonců není ani dnes, kdy se tyto Goldensporty prezentují jako super vzácné rarity a podle toho vypadají i jejich ceny.

První provedení se od sériově vyráběného Mustanga prakticky nelišilo, druhé provedení bylo přizpůsobené americké normě DOT/SAE a bylo vybaveno několika nestandardními díly.

1. generace Jawa 23 Golden Sport

(1971)

První provedení Jawy 23A „Golden Sport“, vyráběné od roku 1971, se oproti verzi pro tuzemský trh lišilo jen zbarvením a nálepkou na nádrži. Nádrž, kastlík na nářadí a blatníky měly žlutou barvu (odstín ČSN 6401 „žluť tmavá“). Blatníky a prolisy na kastlíku byly obtažené černými linkami. Na obou stranách nádrže byla nálepka s nápisem „Golden Sport by Jawa“. Nádrž nebyla linkovaná. Standardní hranatý tachometr PAL měl stupnici v mílích za hodinu. Řídítka měla hrazdu. Jiné rozdíly jsem nezaznamenal.

Výroba tohoto provedení probíhala souběžně s výrobou standardní verze pro tuzemský trh. Jediná mnou zaznamenaná výrobní čísla jsou 994490 a 994675.

Modifikace se zadním světlem Hella

Některé kusy prvního provedení měly koncové světlo značky Hella SBKR 30 (používané dříve u vývozních kusů pro síť Neckermann). Na fotkách je kus s výrobním číslem 994 490 z roku 1971.

Galerie zachovalých kusů:

Monografie: exportní Jawa 23 Golden Sport z roku 1971

Výrobní číslo: 994490

Monografie: exportní Jawa 23 Golden Sport z roku 1971

Výrobní číslo: 994675

2. generace Jawa 23 Golden Sport

(1972)

Druhé provedení Golden Sport

Druhá verze Jawy 23A „Golden Sport“ vycházela z inovace Mustanga (typ 23A) z roku 1972, dále ale byla přizpůsobena americké normě DOT/SAE. Rozdíly spočívaly především v použití světlometů zahraniční výroby, úpravy elektroinstalace s použitím záložní baterie pro brzdové světlo a doplněním povinných odrazek.

Výroba tohoto provedení dočasně zcela nahradila výrobu standardní verze Mustanga. Vyrobeno bylo podle všeho více než 10 000 kusů a velká část (možná i víc jak polovina) se jich nevyvezla, ale dodatečně prodala u nás. Na výrobních štítcích byl vyražen rok výroby 1/1972. Jednička před lomítkem neznamenala měsíc výroby, ale pravděpodobně jednu sérii.

Přístroje

Přední plechový světlomet italské značky Aprilia měl světelnou vložku (parabolu) Aprilia 35951 s žárovkou 6V-15/15W o velikosti 4 1/4″ (čtyři a čtvrt palce, tedy 108 mm). Optická vložka světlometu byla vyrobena podle americké normy DOT/SAE, která vyžadovala, aby žárovka byla její pevnou součástí. Respektive baňku žárovky tvoří celá optická vložka, která je jen vložena do plechového stínítka. Při přepálení vlákna tedy nezbývalo než vyměnit celou světelnou vložku (parabolu). Toto řešení se nazývá „Sealed beam“. Stejné optické vložky se používaly například u motocyklů Honda C70, Honda Hobbit NC50 a NA50. Špatná dostupnost tohoto dílu v ČSSR byl hlavní důvod snížené ceny motocyklu ve výprodejích a hlavní důvod, proč je dnes téměř nemožné sehnat „Goldena“ s původním předním světlometem. Na některých kusech se objevují světelné vložky od výrobce Bosch, zřejmě se jednalo o dostupnou náhradu.

I v dnešní době se optické vložky sealed beam o velikosti 4 1/4″ dají v zahraničí běžně koupit, v USA se běžně používají na traktorech a mopedech, avšak hodnota žárovky bývá 18-30W. Dají se koupit i vložky s odpovídající hodnotou 6V@15/15W, ty jsou ale výrazně dražší.

Standardní držáky předního světla měly na každé straně po jedné díře pro uchycení oranžových odrazek.

Kulatý tachometr umístěný v předním světlometu byl standardní československé výroby PAL a měl pouze stupnici v mílích. Tyto tachometry byly ze starých zásob, neboť jejich výroba byla ukončena v roce 1970 (nahradily je východoněmecké tachometry značky FER). Mezi tachometrem a parabolou byla jediná kontrolka červené barvy, která signalizovala zapnutá dálková světla (v Evropě je standardní modrá barva).

Koncové světlo Lucas L679

Součástí zadního světla Lucas L679 (typického například pro vývozní Jawy Californian) byla integrovaná odrazka. Vevnitř byla dvouvláknová žárovka 6V 21/5W (patice BAY15d). Svítilna byla připevněna na upraveném původním držáku světla z Mustanga. Držák měl navíc zezadu bodovými svary přichyceny dvě boční „packy“ pro připevnění odrazek.

Zajímavé je, že většina u nás se vyskytujících Golden Sportů má standardní zadní světlo tuzemské výroby. Domnívám se, že přední italský světlomet Aprilia se na motocykly instaloval již ve výrobním závodě Považských strojáren, ale koncovou svítilnu zn. Lucas montoval až PZO Motokov (podnik zahraničního obchodu), který zprostředkovával prodej motocyklů do zahraničí. Nepřevzaté (nevyvezené) kusy tak s již namontovanými Lucasy doprodával PZO Motokov prostřednictvím obchodní sítě TUZEX. Kusy vyrobené „navíc“, z jejichž prodeje do zahraničí sešlo, dostaly přímo ve výrobním závodě standardní zadní svítilnu a Považské strojírny je předaly do standardního prodeje Mototechny. Tuhle moji teorii podporuje i fakt, že Považské strojírny s Italy hojně obchodovaly a hodně součástí vyměňovaly barterovým (směnným) obchodem, nákup světlometů tak nemusel jít přes prostředníka (PZO) a k nákupu nemusely být potřebné devizy či valuty.

Kvůli atypickému přednímu světlometu, do kterého se nedala sehnat žárovka (vložka), byly tyto Golden Sporty oproti standardním Mustangům zlevněny.

Elektroinstalace

Motor s dírou pro kabeláž spínače brzdového světla

Zdroj proudu – 6V/20W „magneto“ (tzn. alternátor s permanentními magnety), mělo oproti standardnímu provedení oba světelné póly 15W, které byly netradičním způsobem propojeny. Jeden byl usměrněn diodovým můstkem a přes pojistku dobíjel baterii. Druhý pól dodával střídavý proud pro přední světlo a bzučák. Blok motoru měl pod zapalováním ještě jednu díru pro vedení kabelů k brzdovému spínači.

Kousek nad držákem indukční cívky (pod nádrží) byly dva sloupky a na nich pertinaxová destička se dvěma usměrňovacími diodami (Tesla KY701) a odporem (10Ω) pro usměrnění dobíjení baterie.

Ve světlometu nebylo místo pro standardní přepínač, proto byl použit italský sdružený přepínač Aprilia (036640 model DIP/58), používaný například na motocyklech Ducati bevel 750 GT, 750 S, 750 SS. Umístěný byl u levé rukojeti na řídítkách. Do přepínače vedlo pět kabelů a měl tři základní polohy: 1 – dálkové světlo, 0 – vypnutá světla, 3 – tlumené světlo. Na vrchu bylo bakelitové tlačítko pro troubení, které zkratovalo vodič od bzučáku na kostru. Zhasínání motoru bylo řešeno stlačením kovového tlačítka (zkratoval vodič připojený na svorku 15 indukční cívky), které bylo v pravé části (směrem k ose motocyklu).

V obalu předního světlometu byla červená signální kontrolka dálkových světel (USA standard, v Evropě dálková světla signalizuje barva modrá), která byla připojena ke kontaktu žárovky. Zapojení elektroinstalace bylo poměrně složité, ale velmi důmyslné.

Schéma zapojení elektroinstalace

6V/4,5Ah baterie z průsvitného plastu byla umístěna pod nádrží. V držáku byla přichycena modrou gumovou přezkou. Na vnitřní straně dvířek kastlíku bylo přilepené schéma zapojení baterie (modrý vodič + pól, černý vodič – pól) s poznámkou: „In case of burning of the head lamp bulb switch on the switch to the zero position“, přeloženo: „V případě spálení přední žárovky, přepněte přepínač do nulové polohy“. Tedy varování, jak předejít spálení zadní žárovky kvůli přetížení.

Ukazatele směru, ani žádné jiné „vymoženosti“ Golden Sport nikdy neměl.

Karoserie a podvozek

Použitý odstín byl ČSN 6401 „žluť tmavá“. Druhé provedení mělo stejně jako sériové Mustangy linkovanou i nádrž (na rozdíl od prvního provedení GS). Po bocích předního a zadního světla byly umístěny odrazky. Zadní odrazka byla integrovaná ve svítilně Lucas, pod registrační značkou tedy chyběla. Nádrž byla staršího provedení se starým typem kohoutku (závit uvnitř návarku na nádrži). Kastlík nářadí měl dvířka bez pantu. Rám měl již novější zadní kyvnou vidlici svařenou z trubek.

Více o konstrukčních změnách podvozku a karoserie, společných se standardním provedením, se dočtete v článku: Jawa 50 typ 23 Mustang

Pod nádrží byl na rámu přivařen držák baterie s držákem pojistky.

Držák pro spínač brzdového světla byl navařený vzadu u pravé stupačky „kříže“.

Galerie zachovalých kusů:

Monografie: exportní Jawa 23 Golden Sport z roku 1972

Výrobní číslo: 1018422

Monografie: exportní Jawa 23 Golden Sport z roku 1972

Výrobní číslo: 1018819

Fotografie druhého provedení: