Zdeno Metzker st. (biografie)

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 24.09.2018

Zdroj informací: Veterán klub Manín www.veteran-manin.eu

Zdeno Metzker st. na motocyklu Manet 90

Narodil se 2. listopadu 1941 a od roku 1959 pracoval v Považských strojírnách. V letech 1965 až 2000 pracoval v oddělení Vývoja Motorových Vozidiel jako konstruktér – motorář.
Celý produktivní profesní život zasvětil konstrukci jednostopých vozidel.

Konstruktérsky se zúčastnil vývoje mopedu Minita, skútru Tatran S125, motocyklů Jawa 50 Pionýr (typů 20, 21, 23 Mustang), motocyklu SK-90 (Jawa 90) a na vývoji prototypu Jawa 50 Mistral.
Dále pracoval na vývoji mopedů Babetta M210, M215, M225, Lambada a Korado, ale i na polnohospodářském agregátu AGZAT a jiných strojích.

Aktivní byl i v motocyklovém sportu. Pracoval na motokárách a úpravách motoru SK-90 na vyšší obsah 120 cm³. Konstruktéra motokár dělal v letech 1968 až 1974, z toho v letech 1970-1972 při působení ve státní reprezentaci. V roce 1971 byl vedoucím Československé motokárové výpravy v Moskvě.

V letech 1968 až 1990 působil jako člen, a později jako vedoucí, traťové skupiny při tvorbě a značení tratí pravidelných motocyklových soutěží v Považské Bystrici.

V letech 1977 a 1982 byl vedoucím traťové skupiny Mezinárodních šestidenních motocyklových soutěží (ISDE), uspořádaných v Považské Bystrici. Při ISDE v letech 1991 a 2005 byl členem organizačního výboru.

Zdeno Metzker st. se výrazným způsobem přičinil k znovuvybudování sbírky motocyklů Považských strojíren, jako náhrady za ztracená vozidla zrušeného Podnikového múzea v Orlovském zámku.
Pro Vlastivedné múzeum v Považské Bystrici dělá odborné konzultace k motocyklovému sbírkovému fondu. Jako čestný prezident Veterán Klubu Manín se spolupodílí na organizaci soutěžních přehlídek motocyklů vyráběných v Považské Bystrici – „Považskobystrický motocykel“.

Po odchodu do důchodu se věnuje publikační činnosti a historii vývoje motocyklů v Považské Bystrici. Poskytnutím části rozsáhlého osobního archivu a odbornými připomínkami se aktivně podílí na utváření těchto webových stránek (ale i jiných webů a knižních publikací).

V roce 2016 vyšla první samostatná Metzkerova kniha Manet M90 o prvním motocyklu vyvinutém a vyrobeném na Slovensku – v Považské Bystrici, následovaná knihami PS Jawa 90 (2017) a Babetta a Korado I. diel (2018).

Zdeno Meztker – Babetta a Korado I. diel (2018)

Zdeno Metzker – PS Jawa 90

Zdeno Metzker – Manet M90 (2016)

Alojz Vačko

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 4.1.2018

Alojz Vačko

Designový návrhář (výtvarník) Považských strojíren, pocházející z Beluše. Autor vzhledu motocyklů Jawa 555, Jawa 05, 20 a 21 Sport a také autor návrhů různých prototypů motocyklů a mopedů.

Zdeněk Nagy

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 22.11.2017

Zdroj informací:
METZKER, Zdeno, Manet M90. Vydal Veterán klub Manín, 2016, 173 stran. ISBN 978-80-972233-0-4

Zdeněk Nagy se narodil 25. září 1920 ve Kšelách, v okrese Český Brod. V letech 1935 až 1938 se vyučil strojním zámečníkem ve Frigeře Praha Karlín. V letech 1942 až 1945 pracoval jako technický úředník (konstruktér) v Českomoravských strojírnách Praha. Od 1.1.1946  do května 1947 byl konstruktérem ve firmě Ogar Z – Praha XII (od června 1946 přejmenované na Zbrojovka Brno, ústředí Praha). 6. června 1947 požádal ředitel Považských strojíren Ing. Jaroslav Kubík Ministerstvo sociální péče Praha o jeho uvolnění z firmy Ogar. Nagy nastoupil 18.7.1947 jako technický úředník (konstruktér) do Mechanické výroby – Motokolo, 2. srpna 1947 přešel do technického oddělení – Konstrukce moto. Od srpna 1948 pracoval jako konstruktér v Technickém oddělení – vývojové dílně moto. V květnu 1949 havaroval při zkouškách prototypu Maneta a dva měsíce se léčil.

Ve funkci Technik vývoje (konstruktér) pracoval na Manetu až do ukončení jeho výroby v prosinci 1950.

Dále byl zaměstnán jako konstruktér v jiných konstrukcích podniku.

Od roku 1953 do roku 1954 absolvoval roční stáž v Jawě, závodech 9. Května v Praze, při dokončování a přebírání technické dokumentace pedálového prototypu Pionýra Jawa 359. Společně s ním tam byli konstruktér a vojenský pilot Ján Režňák a konstruktér (též pilot větroňů) Jozef Bizík.

V době svého dlouholetého působení v motocyklových konstrukcích Považských strojíren se podílel se zkušenými kolegy na vývoji pionýrů a skútrů.

V roce 1964 byl při zakládání a vedl Sportovní oddělení Považských strojíren. Po jeho rozdělení na soutěžní a  rychlostní cestovní motocykly, vede konstrukci rychlostních motocyklů do její zrušení v roce 1972.

Nagy svoji kariéru zakončil v menší skupině projektantů a do důchodu odešel v září 1989.

V mládí byl aktivním závodníkem v cestovní cyklistice, vodák na singl-kanoe. Jeho koníčkem byly plastikové letecké modely a modely železnic. Zdeněk celý svůj aktivní pracovní i osobní život věnoval Považské Bystrici.

Vincenc Sklenář

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 22.11.2017

Zdroj informací:
METZKER, Zdeno, Manet M90. Vydal Veterán klub Manín, 2016, 173 stran. ISBN 978-80-972233-0-4

Vincenc Sklenář se narodil 26. března 1909 v obci Poštorná u Břeclavi, v okrese Hodonín. Po odchození měšťanky absolvoval Vyšší průmyslovou školu v Brně, maturoval ze spalovacích motorů a ve čtvrtém ročníku byla jeho první konstrukční prací motorová brzda. V roce 1928 nastoupil na Vysokou technickou školu v Brně, ale po dvou letech studium z rodinných důvodů přerušil. Po povinné vojenské službě pracoval v autodílně a strojírně v Poštorné. Po absolvování speciálního kurzu u firmy Philips v Praze byl jeden a půl roka vedoucím rádiového servisu ve Zlíně, který instaloval školní a podnikové rozhlasy.

V roce 1935 nastoupil do Janečkovy zbrojovky Praha (Jawa) jako konstruktér a vedoucí jedné konstrukční skupiny výkonných čtyřdobých závodních strojů, kde se vypracoval až na vedoucího závodního oddělení Jawy. Stal se blízkým spolupracovníkem anglického konstruktéra Patchetta, který byl hlavním motocyklovým konstruktérem Jawy. Po odchodu Patchetta přebírá celé jeho oddělení i s plánem práce na léta 1938 – 1939. S Jaroslavem Simandlem dokončuje vývoj kompresorového motoru Jawa 500. Spolupracuje se známým závodním jezdcem Antonínem Vitvarem z Nové Paky. Několik sezón pracoval na závodních motocyklech, jako například Jawa 350 OHC. O sériovou výrobu prototypu z roku 1945 dokonce projevil zájem Ogar (dříve fa. Autfit). Posledním projektem v Jawě byl dvouválec 350 OHC, přednost však dostal Křivkův motor 500 OHC cestovní Jawy.

Pro osobní neshody s vedoucím konstruktérem Jawy Josefem Jozífem, přešel jako konstruktér do Ogaru, pražské filiálky Zbrojovky Brno. Tam v roce 1946 prezentoval svůj atraktivní konkurenční projekt, čtyřdobý motocykl Ogar 350. Státní orgány ale daly přednost jednodušším dvoudobým motorům Jawa 350 (pérák).

Po neúspěchu s motorem OHC přijal pracovní nabídku od ředitele Považských strojíren Ing. Jaroslava Kubíka a 1.2.1947 nastoupil jako konstruktér do skupiny sestavené kolem Ing. Josefa Ullmana. 1.10.1947 se stal vedoucím Výroby motokola (pravděpodobně z platových důvodů).

Zájem prosadit se v nové motocyklové výrobě pravděpodobně souvisel s jeho snahou dostat do výroby svoji třistapadestátku. Tomu nasvědčuje dobová fotka prototypu Ogar 350 OHC, ale se znakem Manet na nádrži.

Kvůli konfliktu s podnikovým ředitelem Ing. Jaroslavem Kubíkem a jeho náměstkem byl 30. června 1948 z Považských strojíren propuštěn.

Ing. Rudolf Žniva

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 22.11.2017

Zdroj informací:
METZKER, Zdeno, Manet M90. Vydal Veterán klub Manín, 2016, 173 stran. ISBN 978-80-972233-0-4

Rudolf Žniva se narodil 25. března 1911 v Novém Hrozenkově, v okrese Vsetín. V oboru strojní zámečník absolvoval Vyšší Průmyslovou školu a byl též učněm Skláren Reich & CO, Továrny skla nad Bečvou.
Od roku 1930 pracoval jako automechanik u R. Kopřivy. Od roku 1935 kreslil v konstrukci podniku Bratia Melicherovi v Bratislave, podnik se ale přestěhoval do Staré Turé. V lednu 1936 nastoupil do mzdové účtárny Považských strojíren, odkud v lednu 1937 přestoupil do konstrukce strojů. Od října 1946 pokračoval v útvaru Mechanická výroba.

Od května 1947 byl vedoucím (i Ing. Josefu Ullmanovi) v útvaru Výroba Moto–kola, Technický odbor – vývoj. Z této spolupráce vznikl první slovenský motocykl Manet M90.

Žniva dálkově při zaměstnání úspěšně dokončil Strojní fakultu při Vysoké škole technické v Bratislavě, kde dokonce později přednášel. Byl žákem „otce“ legendárních závodních lodních motorů s rotačním šoupátkem, Doc. Ing. Ladislava Herbanského, CSc. z katedry spalovacích motorů VŠT Bratislava.

Velmi energie v pracovním i mimopracovním čase vynakládal při budování a provozu podnikového letiště a byl aktivním členem fotokroužku Považských strojíren.

Po skončení výroby motocyklu Manet M90 odešel společně s Ullmanem do Kovotechny Piešťany. Tam se snažil svému pracovnímu oddělení z finančních důvodů zajistit v rámci zkušebnictví statut vývojového pracoviště.

Ing. Josef Ullman

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 22.11.2017

Ing. Josef Ullman – motocyklový konstruktér

Josef Ullman se narodil 31. ledna 1909 ve Vavřinci, v okrese Kutná Hora. V roce 1935 nastoupil jako praktikant do Zbrojovky Brno, kde od října 1937 do října 1947 působil jako šéfkonstruktér oddělení konstrukce automobilových a motocyklových motorů. Od roku 1939, i v průběhu války, pracoval na vývoji prototypů motokol o obsahu 98 cm³ s označením Z2. Z dvou prototypů se ale konce války nedožil ani jeden.

V roce 1946 ředitel Považských strojíren Ing. Jaroslav Kubík inženýru Ullmanovi nabídl pracovní pozici. Po válce se s výrobou motocyklů v Brněnské zbrojovce již nepočítalo, proto Ullman nabídku přijal a 1. listopadu 1946 do podniku nastoupil.

Manet 90

Do Považské Bystrice si Ullman s sebou ze Zbrojovky Brno kromě zkušeností nepřinesl nic, s pomocí zbytku konstrukčního týmu, ale již následující rok do výroby dostal nový motocykl Manet 90.

Po ukončení výroby Manetů v Považských strojírnách (v roce 1951) v lednu roku 1952 podnik, společně s kolegou a spolupracovníkem Ing. Rudolfem Žnivou, opouští. Oba konstruktéři odešli do Kovotechny Piešťany (dnes Technický skúšobný ústav Piešťany), založené v roce 1950. Ullman později z Kovotechny přešel pracovat do podniku Chirana Brno a následně se stal středoškolským odborným profesorem, vychovávajícím mladé konstruktéry.

Ing. Jaroslav Kubík (biografie)

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 22.11.2017

Ředitel Považských strojíren, kterému se podařilo sehnat potřebné lidi a v roce 1946 v podniku prosadit motocyklovou výrobu (Manet 90).

Martin Walter

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 29.9.2016

Syn významného motocyklového konstruktéra Jaroslava Waltera, který nejvíc působil v ČZ Strakonice a jehož jméno hrdě neslo několik závodních strojů – „ČZ Walter“.

Závodník Martin Walter v 70. letech upravoval pionýry pro motokros. Kromě úprav a tvorby nových válců a hlav motorů je známý, podobně jako jeho otec, především převodovkami. Jeho první motory byly osazeny čtyřstupňovou převodovkou ČZ podle V. Krejbicha. Na přelomu 70-80. let pak ale vyvinul vlastní čtyřstupňovou převodovku, která pasovala do původního motoru bez úprav. Další motokrosové speciály stavěl spíš na motorovém základu Jawa 90 (SK-90) a Tatran, ty osazoval dokonce šestistupňovými převodovkami a vodním chlazením. Méně známým počinem byla pětistupňová převodovka do originálního motoru Jawa 50.

Jak převodovky, tak i závodní válce a hlavy motorů jsou dosud asi to nejlepší, co úpravami pionýrů u nás vzniklo. Závodní převodovky, válce a hlavy motorů podle jeho předlohy dodnes skupinky závodníků používají a dokonce i vyrábí.

Gustav Ulický

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 28.9.2016

Gustav Ulický

Narodil se 9. prosince 1931 v Považskom Chlmci a víc jak 40 let pracoval v Považských strojárnách jako konstruktér jednostopých vozidel, později jako konstruktér polnohospodářské techniky.

Od druhé poloviny padesátých let se konstrukčně podílel na vývoji pionýrů (typem 555 počínaje), avšak nejvíc známá je jeho práce na Babettách, jimž byl „otcem“. Po roce 1989 se zasadil o obnovení výroby mopedů Korádo v Považských strojárnách. Mimo konstruování se věnoval psaní do motoristických periodik (například Svět Motorů), věnoval se hudbě a na sklonku života napsal dvě knihy. História vývoja a výroby jednostopových motorových vozidiel v meste Považská Bystrica (2012) a knihu věnovanou hudbě: História hudobnej kultúry mesta Považská Bystrica (2013).

Zemřel 7. dubna 2014 ve věku nedožitých 83. let.

Jan Křivka

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“)
aktualizováno: 28.9.2016

Jan Křivka

Někdejší významný motocyklový konstruktér Jawy, převážně pak konstruktér sportovních a závodních strojů. Autor konstrukce prvního návrhu motoru legendárního pionýra.

Narodil se 18. února 1920. Do Jawy jako mladý nastoupil v období druhé světové války v roce 1942. Krátce poté ale musel nastoupit na nucené práce do Německa, kde se podílel na výrobě malých elektromotorů ve firmě Siemens. Ihned po válce se vrátil do Jawy, kde se počátkem 50. let stal hlavním konstruktérem závodních motocyklů.

Od roku 1948 byl členem technické komise Autoklubu Československé republiky, později ve Svazarmu.

V roce 1954 se stal členem Mezinárodní motocyklové federace FIM, o pět let později se stal její předsedou. Od roku 1983 zastával ve FIM funkci viceprezidenta. V roce 1994 dostal za přínos motocyklovému sportu Zlatou medaili FIM a o dva roky později byl zvolený čestným viceprezidentem.

V letech 1952 až 1967 působil jako manažer československého týmu v oblíbené mezinárodní Šestidenní. Pod jeho vedením reprezentace šestkrát triumfovala (v letech:1952, 1954, 1956, 1958, 1959 a 1962).
Do důchodu odešel počátkem 80. let.

Jeho jméno je spojeno s 28 patentovanými vynálezy. Zemřel ve čtvrtek 26.12.2013 ve věku 93 let.