Barevné odstíny ČSN a RAL

Autor: Ladislav Ševčík („Pajka“),
aktualizováno: 15.2.2017

Odstíny v tabulce jsou jen zhruba podobné, jsou vygenerované počítačem a NĚKÝM přiřazeny jako „ekvivalenty“. NEJDE o shodné odstíny.

Jestliže chcete při lakování dostáhnout originálního vzhledu, musíte si nechat barvu namíchat přesně podle rozleštěného dílu v původním laku nebo koupit syntetickou barvu vyráběnou v barevné škále ČSN. Pokud se smíříte s určitou barevnou odchylkou od originálu, vyberte odstín porovnáváním s pomocí tištěného katalogu RAL.

Především odstín RAL 3004 uvedený jako ekvivalent k odstínu ČSN 8850 „Červeň višňová tmavá“, je ale původnímu odstínu „jawácké červené“ vzdálen na sto honů… (!)

Reálnému srovnání odstínů se budu ale věnovat jinde.

 

RAL: — ČSN: 0000 bezbarvý	RAL: — ČSN: 0100 bílá	RAL: — ČSN: 0110 šeď střední	RAL: — ČSN: 0123 šedá	RAL: — ČSN: 0125 šeď holubí
RAL: — ČSN: 0131 šedá	RAL: — ČSN: 0151 bílá	RAL: — ČSN: 0161 bílá	RAL: — ČSN: 0199 černá	RAL: — ČSN: 0240 hněď střední
RAL: — ČSN: 0280 hněď tmavá návěstní	RAL: — ČSN: 0288 hnědá	RAL: — ČSN: 0440 středně modrá návěstní	RAL: — ČSN: 0530 zeleň střední návěstní	RAL: — ČSN: 0555 khaki tmavá
RAL: — ČSN: 0622 žluť střední	RAL: — ČSN: 0816 červeň rumělková tmavá	RAL: — ČSN: 0840 červenohnědá	RAL: — ČSN: 0841 červenohnědá NB	RAL: — ČSN: 0911 hliníková N
RAL: — ČSN: 0912 hliník matný	RAL: — ČSN: 0913 hliník	RAL: — ČSN: 0914 hlník světle šedý	RAL: — ČSN: 0921 světlá hnědá	RAL: — ČSN: 0922 tmavě hnědá
RAL: — ČSN: 0944 středně modrá	RAL: — ČSN: 0950 měď	RAL: — ČSN: 0951 střední zelená	RAL: — ČSN: 0952 tmavě zelená	RAL: — ČSN: 0985 bordo
RAL: — ČSN: 0990 černá	RAL: — ČSN: 1000 bílá	RAL: 9010 ČSN: 1004 jasně bílá	RAL: 1013 ČSN: 1009 perlově bílá	RAL: — ČSN: 1010 šeď pastelová
RAL: 7038 ČSN: 1011 achátově šedý	RAL: 7035 ČSN: 1014 světle šedý	RAL: — ČSN: 1018 šeď sivá	RAL: 7032 ČSN: 1020 křemičitá šeď	RAL: 9018 ČSN: 1023 papyrusově bílá
RAL: 9003 ČSN: 1027 návěstní bílá	RAL: 9016 ČSN: 1060 bílá dopravní	RAL: 7040 ČSN: 1067 okenní šedá	RAL: 7047 ČSN: 1070 světle šedá	RAL: 7004 ČSN: 1077 šeď návěstní
RAL: 7030 ČSN: 1084 šeď kamenná	RAL: 7044 ČSN: 1089 šeď hedvábná	RAL: 7003 ČSN: 1093 šeď mechová	RAL: — ČSN: 1100 šeď střední	RAL: — ČSN: 1110 šeď světlá
RAL: 7023 ČSN: 1112 šeď betonová	RAL: 7005 ČSN: 1120 šeď myší	RAL: 7000 ČSN: 1125 středně šedá	RAL: 7042 ČSN: 1142 šeď dopravní A	RAL: 7033 ČSN: 1157 šeď cementová
RAL: 7036 ČSN: 1163 šeď platinová	RAL: 7037 ČSN: 1178 šeď prachová	RAL: 7006 ČSN: 1181 šeď písková	RAL: 7008 ČSN: 1186 šeď khaki	RAL: 7039 ČSN: 1194 šeď křemenná
RAL: 7010 ČSN: 1327 stanová šedá	RAL: 7031 ČSN: 1331 modrošedá	RAL: 7009 ČSN: 1335 zelenošedá	RAL: 7011 ČSN: 1340 šeď železná	RAL: 7043 ČSN: 1349 šeď dopravní B
RAL: 7013 ČSN: 1351 šedohnědá	RAL: 7012 ČSN: 1353 šeď bazaltová	RAL: 7015 ČSN: 1384 šeď břidlicová	RAL: 5014 ČSN: 1399 modř holubí	RAL: 7022 ČSN: 1441 šeď umbrová
RAL: 7021 ČSN: 1485 černošedá	RAL: 7016 ČSN: 1550 šeď antracitová	RAL: — ČSN: 1810 šeď tmavá	RAL: 7024 ČSN: 1846 šeď grafitová	RAL: 7026 ČSN: 1849 šeď žulová
RAL: 8019 ČSN: 1881 šedohnědá	RAL: 9004 ČSN: 1991 čerň signální	RAL: 9017 ČSN: 1994 čerň dopravní	RAL: 9011 ČSN: 1995 čerň grafitová (S 2177)	RAL: 9005 ČSN: 1996 tmavě černá
RAL: — ČSN: 1998 černá A	RAL: — ČSN: 1999 černá	RAL: 1011 ČSN: 2112 hněď béžová	RAL: 7034 ČSN: 2121 žlutošedá	RAL: 7002 ČSN: 2141 olivově šedá
RAL: 8001 ČSN: 2173 okrově hnědá	RAL: 8000 ČSN: 2209 zelenohnědá	RAL: — ČSN: 2210 světle hnědá	RAL: 8004 ČSN: 2214 hněď měděná	RAL: 8003 ČSN: 2232 hněď hlinitá
RAL: 8023 ČSN: 2260 oranžovohnědá	RAL: 8002 ČSN: 2261 hněď návěstní	RAL: 8008 ČSN: 2296 olivově hnědá	RAL: 6013 ČSN: 2299 rákosově zelená	RAL: — ČSN: 2320 hněď kávová
RAL: 8024 ČSN: 2330 béžově hnědá	RAL: 8025 ČSN: 2332 bledě hnědá	RAL: 8007 ČSN: 2342 srnčí hnědá	RAL: 8028 ČSN: 2370 hněď půdní	RAL: — ČSN: 2430 hněď čokoládová
RAL: 8015 ČSN: 2472 hněď kaštanová	RAL: 8011 ČSN: 2477 ořechově hnědá	RAL: 8012 ČSN: 2478 červenohnědá	RAL: 8017 ČSN: 2552 hněď čokoládová	RAL: 8016 ČSN: 2553 hněď mahagonová
RAL: — ČSN: 2880 hněď kaštanová	RAL: — ČSN: 2881 hněď kaštanová světlá	RAL: 8022 ČSN: 2907 černěhnědá	RAL: 8014 ČSN: 2910 hněď sépiová	RAL: 4009 ČSN: 3110 violeť pastelová
RAL: 4005 ČSN: 3140 modrofialová	RAL: 4001 ČSN: 3190 modročervená	RAL: 4002 ČSN: 3240 červeň fialová tmavší	RAL: 4003 ČSN: 3300 violeť vřesová	RAL: 4008 ČSN: 3350 violeť návěstní
RAL: 4006 ČSN: 3443 dopravní nachová	RAL: 4007 ČSN: 3800 nachově fialová	RAL: 5023 ČSN: 4105 modř okenní	RAL: 5024 ČSN: 4114 modř pastelová	RAL: 7001 ČSN: 4149 šedá, šedostříbrná
RAL: 5012 ČSN: 4212 jasně modrá	RAL: 6027 ČSN: 4224 jasně zelená	RAL: 6033 ČSN: 4230 mátově tyrkysová	RAL: 5009 ČSN: 4244 modř azurová	RAL: 6034 ČSN: 4260 pastelově tyrkysová
RAL: — ČSN: 4265 modř pastelová	RAL: 5019 ČSN: 4321 modř Capri	RAL: 5018 ČSN: 4335 modř tyrkysová	RAL: — ČSN: 4350 modř SAVIEN	RAL: 5021 ČSN: 4367 modř vodní
RAL: 5015 ČSN: 4395 modř nebeská	RAL: — ČSN: 4400 modř světlá	RAL: — ČSN: 4401 modř versálová	RAL: 5017 ČSN: 4410 dopravní modrá	RAL: 5000 ČSN: 4461 fialovomodrá
RAL: 5001 ČSN: 4465 zelenomodrá	RAL: 5016 ČSN: 4527 modř perleťová	RAL: 5007 ČSN: 4545 modř	RAL: — ČSN: 4550 modř návěstní	RAL: 5005 ČSN: 4558 modř návěstní
RAL: 5010 ČSN: 4560 modř enciánová	RAL: 5020 ČSN: 4578 modř oceánská	RAL: 5022 ČSN: 4626 modř noční	RAL: 5002 ČSN: 4627 modř ultramarínová	RAL: 5003 ČSN: 4630 modř safírová
RAL: 5013 ČSN: 4664 modř kobaltová	RAL: 5011 ČSN: 4712 modř ocelová	RAL: 5008 ČSN: 4800 šedomodrá	RAL: 5004 ČSN: 4895 černomodrá	RAL: 1020 ČSN: 5006 olivově žlutá
RAL: — ČSN: 5014 zeleň pastelová světlá	RAL: 6019 ČSN: 5018 zeleň bílá	RAL: 1000 ČSN: 5040 zelenobéžová	RAL: — ČSN: 5080 zeleň hrášková	RAL: 6021 ČSN: 5085 bledězelená
RAL: — ČSN: 5100 zeleň pastelová tmavá	RAL: 6000 ČSN: 5115 zeleň patinová	RAL: — ČSN: 5149 zeleň světlá	RAL: 6011 ČSN: 5150 zeleň rezedová	RAL: 6018 ČSN: 5184 žlutozelená
RAL: 6017 ČSN: 5189 zeleň májová	RAL: 6025 ČSN: 5226 zelená	RAL: 6024 ČSN: 5250 dopravní zelená	RAL: 6010 ČSN: 5252 zeleň trávová	RAL: 6001 ČSN: 5300 zeleň smaragdová střední
RAL: 6016 ČSN: 5327 zeleň tyrkysová	RAL: 6032 ČSN: 5335 zeleň návěstní	RAL: 6029 ČSN: 5355 zeleň mátová	RAL: — ČSN: 5400 zeleň tmavá	RAL: 6028 ČSN: 5420 borovicová zeleň
RAL: 1027 ČSN: 5447 žlutá kari	RAL: — ČSN: 5450 khaki	RAL: 6003 ČSN: 5455 zeleň olivová	RAL: 6015 ČSN: 5480 zeleň olivová tmavá	RAL: 6026 ČSN: 5525 zeleň opálová
RAL: 6002 ČSN: 5555 listová zelená	RAL: 6006 ČSN: 5660 šedoolivová	RAL: 6004 ČSN: 5665 modrozelená	RAL: 6020 ČSN: 5698 zeleň chromová	RAL: 6005 ČSN: 5700 zeleň mechová
RAL: 6022 ČSN: 5705 šedoolivová	RAL: 6007 ČSN: 5712 zeleň lahvová	RAL: 6008 ČSN: 5716 hnědozelená	RAL: 6014 ČSN: 5840 žlutoolivová	RAL: 6009 ČSN: 5905 jedlová zelená
RAL: 6012 ČSN: 5914 černozelená	RAL: 9001 ČSN: 6002 krémově bílá	RAL: — ČSN: 6003 slonová kost	RAL: 1015 ČSN: 6006 slonová kost světlá	RAL: — ČSN: 6050 krémová světlá
RAL: 1014 ČSN: 6060 slonová kost	RAL: 1002 ČSN: 6080 pískově žlutá	RAL: — ČSN: 6100 krémová střední	RAL: 1001 ČSN: 6105 béžová	RAL: 1032 ČSN: 6140 banánová žlutá
RAL: 1019 ČSN: 6161 šedobéžová	RAL: 1021 ČSN: 6166 žluť kadmiová	RAL: 1023 ČSN: 6170 dopravní žlutá	RAL: — ČSN: 6201 žluť střední	RAL: 1016 ČSN: 6202 sírová žlutá
RAL: 1004 ČSN: 6220 žluť zlatá	RAL: 1018 ČSN: 6226 žluť zinková	RAL: 1012 ČSN: 6240 žluť citronová	RAL: 1005 ČSN: 6250 medově žlutá	RAL: 1028 ČSN: 6333 žluť melounová
RAL: 1003 ČSN: 6336 žluť návěstní	RAL: 1033 ČSN: 6380 jiřinková žlutá	RAL: — ČSN: 6401 žluť tmavá	RAL: 1007 ČSN: 6446 žluť chromová	RAL: 1017 ČSN: 6500 žluť šafránová
RAL: 1034 ČSN: 6510 žluť pastelová	RAL: 1024 ČSN: 6517 žluť okrová	RAL: 1006 ČSN: 6556 žlutá kukuřičná	RAL: — ČSN: 6600 žluť dubová	RAL: — ČSN: 6700 okr světlý
RAL: 2007 ČSN: 7037 oranžová světlá zářivá	RAL: 2005 ČSN: 7215 oranžová zářivá	RAL: 2003 ČSN: 7227 oranž pastelová	RAL: 2000 ČSN: 7230 žlutooranžová	RAL: 2011 ČSN: 7480 oranžová tmavá
RAL: 2008 ČSN: 7530 světlečervená oranžová	RAL: 2006 ČSN: 7531 oranž perleťová	RAL: 2010 ČSN: 7540 oranž návěstní	RAL: 2009 ČSN: 7550 oranž střední	RAL: — ČSN: 7552 oranž návěstní
RAL: 2004 ČSN: 7620 červeň oranžová	RAL: 2001 ČSN: 7855 červenooražová	RAL: 3015 ČSN: 8010 světlá růžová	RAL: 3012 ČSN: 8030 červenobéžová	RAL: 3022 ČSN: 8056 lososová růžová
RAL: 2012 ČSN: 8060 lososová oranžová	RAL: 3014 ČSN: 8091 starorůžová	RAL: 3017 ČSN: 8092 růžová	RAL: 3018 ČSN: 8097 jahodová červená	RAL: 3031 ČSN: 8110 červeň orientální
RAL: 3027 ČSN: 8112 malinově červená	RAL: 3026 ČSN: 8114 červeň zářivková světlá	RAL: 3024 ČSN: 8115 zářivá červená	RAL: — ČSN: 8140 červěň rumělková světlá	RAL: 3020 ČSN: 8142 dopravní červená
RAL: 3019 ČSN: 8146 červeň perleťová	RAL: 2002 ČSN: 8160 rumělková	RAL: 3000 ČSN: 8184 červeň ohnivá	RAL: — ČSN: 8190 červeň rumělková tmavá	RAL: — ČSN: 8300 červeň višňová
RAL: 3004 ČSN: 8305 červeň purpurová	RAL: 3002 ČSN: 8320 červeň karmínová	RAL: 3001 ČSN: 8330 červeň signální	RAL: 3003 ČSN: 8350 červeň rubínová	RAL: 3005 ČSN: 8390 vínově červený
RAL: 3016 ČSN: 8400 červeň korálová	RAL: 3013 ČSN: 8405 červeň rajčatová	RAL: — ČSN: 8440 červenohnědá	RAL: 3009 ČSN: 8450 červeň žíhaná	RAL: 3011 ČSN: 8490 hnědočervený
RAL: 4004 ČSN: 8525 bordeaux	RAL: — ČSN: 8850 červeň višňová tmavá	RAL: 3007 ČSN: 8885 černočervená	RAL: 9006 ČSN: 9104 bílý hliník	RAL: 9007 ČSN: 9105 šedý hliník
RAL: — ČSN: 9110 hliníková

Tabulka údržby motocyklu (mazací plán)

V téhle tabulce jsou napsané intervaly výměn olejů, kontrol atd…

Eloxování (černění) hliníku podomácku

Hlava motoru, válec bez nalisované litinové vložky, boční hliníkové kryty motoru a kompletní kartery se mohou také eloxovat černě. Černý povrch hlinikových částí značně zlepší přestup tepla do okolí a zároveň změní vzhled motoru.

Před eloxováním je však nutno odstranit všechny kovové i mosazné části z eloxovaných dílů. Pokud nemáte možnost díly eloxovat, lze provést černění amatérským způsobem dle napsaného návodu, který byl otištěn v časopisu „Udělej si sám“.

 

Postup černého zbarvení hliníku:

Mastnoty z povrchu odstraníme štětcem pomocí technického benzínu, tetrachloru apod. Dokonalé odmaštění pak dosáhneme pomocí vídeňského vápna. Z vápna připravýme kašičku se kterou povrch očistíme pomocí hadru či kartáče. Potom povrch důkladně opláchneme vodou.

 

Černé zbarvení dosáhneme přímým barvením v lázni o složení:

Předměty ponoříme do lázně 80 – 100°C teplé na dobu 20 minut. Při kratší době je zbarvení hnědé.

Po načernění potřeme díly jemným lněným olejem.

Antipich na duše

Správný název bohužel neznám, ale slovo „antipich“ perfektně vystihuje jeho funkci. V originále je to sprej který se prodává na benzínových pumpách, který si nastříkáte do pneumatiky a on zalepí dírky. Používá se buď při píchnutí a nebo jako prevence proti píchnutí.

No a proč to vlastně píšu? Páč jednou dávno někdo na JawaMania.info mluvil o tom že v dobách socialismu se v JZD lilo do duší u traktorů kravské mléko které fungovalo podobně jako antipich. Někdo další namítl že mléko se v duši zkazí a hrozně smrdí a že on by raději vyzkoušel nějaké lepidlo. No a bylo to tu. Rozhodl jsem se to vyzkoušet.

Měl jsem doma starou zpuchřelou duši z kola. Ta se jevila jako výborný pokusný králík. Smíchlal jsme disperzní lepidlo Herkules s vodou v poměru 1:1. Z duše jsem vyšrouboval ventilek, injekční stříkačkou bez jehly jsem nalil do duše asi 1 deci téhle směsi, zašrouboval jsem ventilek a napumpoval. Duší jsem zatočil a zaklepal aby se v ní směs rozlila. Pak jsem vzal špendlík a udělal do duše dírku. Chvíli s ní blbnul aby se hýbala. Z dírky nejprve lezly bílé lepivé bublinky, ale do 2 minut přestaly. To vypadalo velice dobře. Popadl jsem špendlík a nadělal do duše dalších přesně 19 dírek (některé hodně velké). Zase jsem s ní blbnul a pak jí chvíli nechal být. Za půl hodinky jsem dofouknul zpátky tlak který utekl a duše už neutíkala. Všechny dírky byly zalepeny a držely. Asi za týden jsem utrhl ventilek na mém kole, namontoval jsem teda tuhle pochybnou pokusnou duši a drží tam už přes rok.

Takže ještě jednou:

Herkules + voda v poměru 1:1, nalét do pneumatik a nafoukat. Já to mám nalité jako prevenci ve všech pneumatikách na byciklech i na motorkách.

 

autor: Wiku

Zadní tlumiče

Protože jsou časté dotazy na to, jak rozdělat a opravovat zadní tlumiče na pionýrovi, rozhodl jsem se o tom napsat a nafotit návod.

Jestliže se rozhodnete tlumiče rozdělávat, bude dobré, když budete mít po ruce někoho, kdo vám občas pomůže.

---

Postup opravy zadních tlumičů

1. Tlumič si upněte spodní částí do svěráku
2. Očistěte si vrchní část od blata. Stlačte krycí plech (v případě odkrytých tl. stlačte pružinu), přitom držte (pomocník může podržet) závěsné oko tlumiče tak, aby nešlo dolů i s krytem.
3. Kousek pod okem se ukáže malá dírka (viz. obr. 1), skrz ní je prostrčená malý kolík (2,5×12 mm). Najděte si nějakou vhodnou tyčku, silný drát nebo hřebík, kterým tuhle tyčku vystrčíte ven (viz. obr. 2). Velká podložka, která je mezi závěsným okem a krytem se dá obvykle trochu podstrčit, po oko tak, že zůstane v téhle poloze a nemusíte držet pružinu stlačenou (viz. obr. 2).
4. Závěsné oko je ještě uchyceno závitem, ze kterého by mělo jít jednoduše odšroubovat. V případě, že nepůjde a bude se protáčet společně s táhlem (dlouhá lesklá tyčka procházející celým tlumičem), tak si musíte táhlo chytnout klíčem. K tomu slouží zářez v jeho vrchní části, kde se dá nasadit klíč č. 7. Tohle je ale už trochu komplikovanější… Musíte pružinu v tlumiči stlačit větší silou, aby se Vám ukázal zářez. Já jsem tlumič vyjmul ze svěráku, otočil ho naopak, svěrák jsem pootevřel tak, aby se jím dalo prostrčit závěsné oko. Stlačil jsem tlumič proti svěráku, až bylo oko i s kouskem táhla venku. Svěrák jsem trochu utáhl, aby záchytné oko nemohlo zpět. Na táhlo jsem nasunul klíč č. 7, svěrák povolil, přičemž jsem klíčem táhlo držel (viz. obr. 3). Oko jsem pak jednoduše vyšrouboval. Můžete narazit na to, že na táhlu, popřípadě v oku bude zničený závit a oko bude držet pouze na kolíku. V tomto případě by bylo dobré táhlo nebo oko vyměnit.
5. Sundáte vrchní plechový kryt. Pak vytáhnete pružinu a gumový dorazový váleček, který je na táhlu a který zamezuje pohybu pružiny do boku (popřípadě jejímu kroucení). Pak sundáte i spodní plechový kryt.
6. Tlumič vyšroubujte z trubky.
7. Tlumič se dále skládá ze dvou částí.
   a) Z pístu (tj. táhlo), na jehož konci jsou odspodu nasazené součástky: Matička, podložka 7, pístek, podložka, kožená manžeta, podložka a doraz z PVC. Tuhle část snad ani nerozebírejte. Stačí, když ji důkladně omyjete benzínem. Doraz z PVC bývává už rozpadlý, ale tuhle závadu jsem nijak neřešil, na funkci snad ani nemá vliv.
   b) Z těsnícího pouzdra, které nebudu do hloubky popisovat. Nesnažte se ho nějak rozdělat, nebo ho jen zničíte. Je potřeba ho pořádně vymýt. Proplachujte jej benzínem a protřepávejte. Spodní část je na pružince, tak ji trochu natahujte tak, abyste to pod ni dobře vymyli. Na druhém konci této součástky (viz. obr. 4) jsou zevnitř dané 2 okoružky (Ø 10×2), možná budou zničené a již nebudou těsnit. Jestli se Vám podaří koupit nové, tak staré vydloubněte nějakým tenkým šroubováčkem a nahraďte je novými. Celkem jsou v každém tlumiči 2.
8. Po důkladném vymytí a vyčistění nalijte do spodní části – tj. trubky 30 ml tlumícího oleje třeba stříkačkou (bez jehly). Předepsaný olej je tlumičový, pokud jej nemáte, doporučuji si namíchat olej vlastní. Já jsem míchal olej převodový (nejhustší) s olejem hydraulickým (hodně řídký) v poměru 2:1. Můžete použít třeba i olej motorový. Jestli máte tlumičový olej, tak i ten si můžete libovolně naředit na hustší, nebo řidší. Když budete mít olej hustší, tak bude pérování tužší (vhodné třeba do terénu, že se Vám to tak nebude houpat) a naopak u řidšího Vám to bude víc tlumit, což se oplatí třeba na silnici, ale při vyšší hrubším terénu se budou moc houpat a při přetížení (třeba jízda ve dvou) nebudou tlumit a pouze si tlumiče sednou.
9. Táhlo protáhněte těsnícím pouzdrem a to zašroubujte do trubky (ve které je olej). Pak postupujte opačným způsobem, jako při demontáži. Nasaďte spodní plech, gumový doraz a pružinu. Pak nasaďte horní plechový kryt, na něj podložku a našroubujte záchytné oko tlumiče. Doporučuji to provádět ve svěráku tak, že tlumič obrátíte vzhůru nohama a táhlo protlačíte mezi svěracími čelistmi (viz. obr. 3). Chce to trochu víc síly nebo něčí pomoc. Vezměte si klíč č. 7 a po protlačení táhla ho zastrčte do zářezu. Můžete přestat tlačit. Klíč zůstane v zářezu a vy můžete našroubovat oko a provlát dírkou zajišťující kolík. Poté klíč vyjměte (bacha, aby to nestřelilo a Vám tam nezůstaly prsty).
10. Tak, tlumič by měl být opravený. Postup proveďte u obou tlumičů.

Návod na opravu přední teleskopické vidlice

Přední teleskopy nejsou na pionýrech zrovna nejšťastněji řešeny. Jsou vybaveny pouze pružinami bez tlumičů. Stlačená pružina má tendenci se co nejrychleji vrátit do své přirozené polohy, proto se k utlumení zpětné reakce používají olejové tlumiče, které ale u této vidlice chybí.

Nepříjemnou vlastností je pevnost a výdrž. Díky malému zdvihu se není problém dostat na doraz. Vidlice je vyrobena z tenkostěnných trubek a její nosníky (tzv. „brýle“) jsou z vylisovaných a následně svařených plechů. K deformaci pružin, ohnutí nebo zlomení jednotlivých dílů proto stačí málo.

Teleskopy se skládají ze tří částí, a to z nosných trubek, které jsou uchyceny v tzv. „brýlích“, kluzáků, což jsou další dvě trubky, které se do nosných trubek zespodu zasouvají a které jsou pevně spojeny s kolem a pružin, které tyto dvě části spojují. Mezi nosnými trubkami a kluzáky jsou velké vůle, které jsou vymezeny silonovými kroužky. Tyto kroužky zajišťují kluzákům snadný vertikální pohyb a zamezují viklání.

Jednou z nejčastějších závad je značná vůle uložení předního kola. Kolo se kýve na všechny strany, nedrží stopu a například při brždění dře o blatník. Nejčastější závadou jsou špatné silonové pouzdra v nosných trubkách. Ty bývají zdeformované a opotřebované.

---

Demontáž teleskopů

1. Sundejte řídítka – povolte středový zajišťovací šroub (stačí cca o 1–2 cm) a klepněte do něj, pak stačí řídítka s trochou síly vytáhnout. Sundejte masku (se světlem). Sundejte kolo a blatník (ten ale není nutný).
2. Vyšroubujte spodní kluzáky ven.
3. Sundejte řídítka (viz sundání řídítek) a masku (u Mustanga ne) tak, aby byly přístupné brýle.
4. Je potřeba vyšroubovat dvě zátky držící nosné trubky – například s pomocí železného pásu (viz foto). Zátky vytáhnete pravděpodobně i s pružinami – po vyjmutí je něčím přikryjte, ať se na ně zbytečně nelepí špína.
5. Jestliže ještě nemáte odšroubované šroubky ve spodním dílu brýlí, které svírají dvě nosné trubky, tak to udělejte a vyjměte teleskopy.
6. V každém teleskopu (vnější nosné trubce) by měly být dvě silonová pouzdra, jedno hned na kraji a druhé 16 cm od kraje (spodního). V horní části trubky je ještě vlisovaný ocelový kroužek se závitem, kam se zvenčí šroubují mazničky – proto musíte pouzdra vylisovat z trubky směrem dolů, kde jim nic nebrání.

---

Výměna pouzder

Vyjmutí pouzder z nosných trubek:

1. Vezměte dostatečně dlouhou trubku nebo tyč o průměru 10 – 18 mm, která projde otvorem vlisovaného ocelového kroužku v trubce a jejíž hrana se bude po zkřížení dotýkat stěny trubky a bude se jí dát zapřít o pouzdro.
2. Trubku si zapřete o měkkou podložku (nejlépe nějaký dřevěný špalek). Pouzdra vytlučeme ven. Jestli vám nezáleží na laku a budete ho dělat nový, tak můžete trubky nahřát například horkovzdušnou pistolí nebo led lampou, dokud samy nevypadnou.

Jestliže jsou špatné pouze spodní pouzdra, můžete vyměnit jen je, ale záleží na vás, jak provedete jejich odstranění, aniž byste zničili ty vrchní. Krajní pouzdro můžete například opatrně nařezat plátkem pilky na železo a vypáčit.

Vložení nových pouzder do trubek:

1. Vyčištěné trubky zevnitř potřete olejem.
2. Nachystané pouzdro natlučte přes dřevo zkoseným okrajem směrem dovnitř trubky tak, aby lícoval s okrajem.
3. Nově koupené pouzdra se po nasunutí na kluzák volně pohybují, to se ale změní po nalisování do teleskopů, kdy se vnitřní průměr zmenší. Jestli máte k dispozici velký vrták o průměru 22 mm ( fotka), tak ručně (bez vrtačky) díru znovu protáhněte, jestliže vrták nemáte, doporučuji vzít kluzák (spodní trubku) a nahřát ho na vysokou teplotu na vařiči nebo nad plamenem. Poté kluzák vezměte a dírou ho protlačte – dbejte na přesnost. Tímto se v díře srovnají výstupky a kluzák by se měl pohybovat volně.
4. Natlučte pomocí kulatiny (dřevo nebo kov) o vnějším průměru 25 mm (nebo trochu menším) pouzdro 16 cm hluboko.
   
5. Postup zopakujte i u druhého pouzdra, které ale nechte lícovat s okrajem.
6. Čistý, olejem namazaný kluzák zasuňte do trubky (až do pracovní polohy) a zkuste s ním pohybovat. Jestliže je potřeba k jeho pohybu síla, tak vezměte zahřátý kluzák a díru znova lehce protáhněte.
7. Postup opakujte i u druhého teleskopu.

---

Zpětná montáž teleskopů

1. Zasuňte trubky do brýlí tak, aby akorát procházely dírami v horním dílu (u novějších vidlic kde díry nejsou je stačí o vrchní díl opřít).
2. Dotáhněte lehce (zatím) šroubky ve spodním dílu, aby trubky držely.
3. Zkontrolujte pružiny, jestli nejsou někde zlomené, nebo zdeformované. V každém případě musí mít obě stejnou délku.
4. Vnitřky nosných trubek dostatečně namažte vazelínou a zasuňte do nich kluzáky, přetáhněte přes ně manžety (gumové „harmoniky“) a zasuňte do nich na doraz kluzáky (kluzák se záchytem pro brzdu dejte napravo).
5. Zátky jsou s pružinami spojené pomocí šroubu, který je nahoře jištěný matičkou. Matičku vyšroubujte a šroub očistěte. Poté vraťte matičku zpět, ale nedotahujte ji. Je potřeba, aby se pružina pohybovala nezávisle na zátce.
6. Vložte pružiny do trubek a otáčením je zašroubujte do kluzáků, až se nebudou protáčet.
7. Kluzáky dole vytáhněte tak, až zátky zapadnou k dírám. Obě zátky napevno dotáhněte.
8. Dotáhněte šroubky na spodním dílu nosníků a dotáhněte také matičky držící pružiny v zátkách. To se nejlíp dělá pomocí trubkového klíče (fí 10 mm) a tenkého šroubováku, kterým zajistíte šroub proti otáčení.
9. Do vidlice upněte kolo, provlečte osu a dotáhněte. Pohledem, popřípadě změřením zkontrolujte zda kolo není křivě. Jestli ano, tak je buď jedna nosná trubka posazena níž, což také může být způsobeno pokřivenými brýlemi, nebo je jedna pružina kratší. Častý problém jsou právě křivé nosníky. Vrchní díl de bez větších problémů narovnat například ve svěráku, což většinou dostatečně pomůže. U spodního dílu to bývá komplikovanější. Všechno zkontrolujte, dotáhněte, zajistěte manžety pomocí „eskapásek“ nebo stahovaček a složte zbytek.

---

Další možné poruchy předních teleskopů

Častou poruchou bývá prasklý spodní nosník („brýle“), někdy to jde znovu svařit, ale výsledek je nejistý a je risk s tím dál jezdit.

Jestliže se vám zadrhávají tlumiče, tak příčinou mohou být také ohnuté nosné trubky nebo kluzáky. Někdy bývají kluzáky a nosné trubky prodřené od toho, že se používaly bez silonových pouzder, jestli to není příliš akutní tak kluzák stačí opilovat (chvilku to ale zabere) a zahladit brouskem (ocílkou) na kosu. Do trubek většinou stačí zalisovat nové pouzdra.

Návody na mazání, napínání a výměnu řetězu a řetězových kol

---

Divili byste se jak nenamazaný a špinavý řetěz dokáže brzdit a ubírat výkon. Je potřeba ho občas vyčistit, namazat a napnout.

Napnutí řetězu

Řetěz napínáme pomocí napínacích šroubů na konci kyvné vidlice. Postupujeme následovně:Povolíme matici osy kola (nalevo) a matici rozety (napravo). Pak povolíme matice na napínacích šroubech M6.Utahováním, či povolováním šroubů posouváme kolo dopředu nebo dozadu podle potřeby. Řetěz je správně napnutý tehdy, když se s ním dá pohybovat nahoru a dolů s vůlí 2 cm. Napnutí řetězu nastavujeme pravým šroubkem, přitom nesmíme zapomenout zároveň dotahovat šroubek levý, kterým kolo vycentrujeme (aby drželo stopu s kolem předním). Po nastavení správného průhybu řetězu a vycentrování kola nejprve dotáhneme matičky M6 na nastavovacích šroubcích, pak matici (klíč 32) na rozetě a nakonec matici osy kola.

Čistění řetězu a mazání řetězu

Je-li řetěz silně zanesený, tak ho rozpojíme a vytáhneme. Naložíme řetěz do nádoby s benzínem, naftou či jiným odmašťovadlem. Odrhneme ho tvrdým štětcem nebo drátěným kartáčem a pořádně opláchneme. Poté řetěz vyndáme a necháme okapat. Nyní by bylo ideální řetěz vyvařit ve vazelíně, kterou si rozpustíte na vařiči v nějakém starém hrnci. Vazelína se takto perfektně dostane do všech ložisek řetězu. Po vychladnutí a ztuhnutí pak řetěz vytáhnete a zvenku otřete. Na řetězy je nejvhodnější vazelína A0. Pokud se vám do toho ale nechce, tak řetěz pouze namontujte a namažte vazelínou, popřípadě olejem zvenku – životnost mu ale moc nepřidáte. Samozřejmě před zpětným namontováním řetězu pořádně očistěte ozubené sekundární kolečko a věnec rozety.

Kdy je čas na výměnu řetězu a řetězových kol?

Časem se řetěz vytahá tak že už nejde napnout napínáky, popřípadě se při otáčení kola střídavě napíná, povoluje, drhne a všelijak se naklání. Také může být jinak poškozený, například může mít vyštípané válečky nebo může být přetržený. Ve všech těchto případech je nanejvýš vhodné ho vyměnit. U většiny pionýrů je zanedbaná pravidelná údržba a na řetězové sadě to bývá nejvíc vidět (a také ještě na špatně zaběhnutých a vyběhaných válcích a spálených spojkách). Někdy jsou dokonce sjetá tak, že řetěz přeskakuje. Opotřebená ozubená kola ničí nový řetěz a platí to opačně i o řetězu, proto když budeme měnit řetěz, vyplatí se vyměnit celou řetězovou sadu (sekundární kolečko + ozubený věnec rozety + řetěz). Upozorňuji, že sponku na spojce řetězu dáváme zavřenou stranou (obloučkem) po směru otáčení, jinak hrozí, že za jízdy vyskočí a řetěz se rozepne.

 

Výměna sekundárního řetězového (menšího) kolečka

Na výměně malého řetězového kolečka není nic složitého. Odmontujeme pravý kryt motoru, odehneme podložku která zajišťuje matici, povolíme matici a kolečko sundáme. Při této příležitosti prostor očistíme štětečkem namočeným v benzínu a vytřeme hadrem. Je-li gufero (gumové těsnění hřídele) pod řetězovým kolečkem viditelně poškozeno nebo jestli tudy značně vytéká olej z převodovky, tak gufero vyměníme (viz článek o výměně gufer: zde). Nasadíme nové řetězové kolečko. Zajišťovací plíšek buď vyrovnáme, nebo lépe koupíme nový. Nasadíme matici a dotáhneme. Zajišťovací plíšek přihneme k hraně matice (stačí k jedné).

 

Výměna věnce rozety (velkého ozubeného kola)

Vymontujeme rozetu. Odvrtáme, nebo odřežeme nýty držící věnec. Nový věnec na rozetu přinýtujeme, případně (viz foto) vyřízneme do dírek věnce rozety závity a přišroubujeme na rozetu imbusovými šroubky.

Oprava náhonu rychloměru (tachometru)

Jednou z nejčastějších závad u pionýrů je nefungující tachometr. Tento nedostatek může být způsoben několika závadami, jejich řešení popisuji níže. Pro lepší orientování jsem k textu přiložil ofocenou stranu z katalogu náhradních dílů a několik názorných fotek.

Lanovod – bowden

Jestliže vám tachometr neukazuje rychlost, může to být způsobeno více závadami. Nejprve zkontrolujte, zda je dobrý bowden (lanovod). Ten je našroubovaný do tachometru a na zadním kole do náhonu, který je umístěn na rozetě. Bowden z obou stran vyšroubujte a vytáhněte. Bowdenem prochází lanko s trojúhelníko­vitými konci. Jestliže lanko není nikde nijak zkřivené a nemá poničené konce a zároveň ani bowden není nikde nijak akutně poničený, tak stačí bowden promazat a použít znova. Jestliže je bowden dobrý a lanko má pouze poničené trojúhelníkové konce, dá se to teoreticky opravit. Lanko nepřenáší nijak velkou sílu, tak stačí konce lanka dobře odmastit, obalit cínem a pak zapilovat do potřebného tvaru. V případě většího poničení je vhodné koupit celý bowden i s lankem nový.

Náhon tachometru

Jestliže oprava / výměna lanovodu nepomůže, bude nejpravděpodobněji problém u náhonu. Náhon je umístěný na rozetě, na zadním kole. Abyste se k němu dostali, musíte sundat zadní kolo a rozetu. Kolo sundáte jednoduše. Vytáhnete osku (č. 11 – katalog), pak záchyt reakce brzdy a pak kolo s brzdou. Abyste sundali rozetu, musíte odšroubovat matici M27 (č. 12 – katalog) na pravé straně vidlice a vysunout osku, která ji drží. Ze sundané rozety by neměl být problém sundat náhon, jestliže ale nejde, nebojte se použít sílu. Po obvodě náhon páčte šroubovákem, dokud ho nesundáte (v tomto případě vám pak zůstane ozubené kolo naražené na rozetě).

Mezi styčnou plochou rozety, kde je umístěn náhon, a náhonem jsou dva zajišťovací kolíky (č. 4 – katalog). Tyto kolíky často chybí. Jejich kupováním se nemusíte zabývat. Bohatě stačí uříznout a opilovat nějaký hřebík, nebo lépe nějakou elektrodu na svařování (je z tvrdšího materiálu). Často tato oprava ale nestačí, jelikož bývá poničený i náhon samotný. To se za jízdy projevuje poskakováním ručičky nebo jednoduše nefunkčním rychloměrem. Postup při opravě popíši níže.

Náhon (č. 10 – katalog) je tvořený šnekovým převodem, který se při nedostatečném přimazávání vydírá. Málo kdo mu věnuje potřebnou pozornost, takže tato závada je nejčastější.

Převraťte si náhon vnitřní stranou k sobě. Po očistění nánosů bahna a zaschlé vazelíny si můžete všimnout, že po obvodu vnitřní strany je plechový kroužek (č. 13 – katalog). Ve skutečnosti jsou tyto kroužky dva (viz obrázek), jeden s širším vnějším průměrem a druhý s menším, který je vsunutý do toho prvního. Mezi těmito kroužky má být plstěný kroužek (č. 14 – katalog), který brání vniknutí nečistot (často ale chybí). Náhon nerozdělávejte tak, že byste páčili tyto kroužky, místo toho šroubovákem vypáčte celé ozubené kolo (č. 15 – katalog). Páčením toto ozubené kolo vytlačí i vnější kroužky. Hned po rozpadnutí zjistíte, jak na tom náhon je. Pravděpodobně bude mít ozubené kolo (č. 15 – katalog) po obvodu vymleté zuby, v tomto případě je nutná výměna. Vrchní šnekové ozubené kolečko (č. 21 – katalog) bývá většinou v pořádku, ale v obchodech se prodává společně s ozubeným kolem č. 15.

Výměna bronzového pouzdra (futra) v ojničním oku

Když zjistíte že pístní čep má vůli v oku ojnice, může za to vyběhané horní bronzové pouzdro (futro) ojnice. Jeho výměna není složitá. Po sundání pístu můžou nastat dvě situace. Buďto je staré futro jenom vyběhané, ale v oku ojnice drží, a musíte ho rozříznout (rozpilovat pilníčkem) nebo vylisovat, a nebo se v oku ojnice protáčí a jde volně vysunout ven. Když nastane první možnost, nové futro půjde bez úpravy natlačit do oka ojnice, ale pak ho musíte protáhnout stavitelným výstružníkem, protože nalisováním do oka se trošku smrskne a pístní čep se v něm neotáčí. Nastane-li druhá možnost, nové futro je potřeba upravit ale zase není potřeba protahovat ho výstružníkem. Mně se stala možnost č. 2, takže ji budu popisovat.

Na úpravu budete potřebovat: svěrák, staré futro a starý čep (na natrénování), nové futro a nový čep, kladivo a důlčik (někdo mu říká kilner). Futro navlečte na čep a upněte do svěráku, jako je to na obrázku. Jestli máte kilner s ploškou tak ho použijte, špičatý je taky dobrý, ale plochý se osvědčil víc. Do futra udělejte kilnerem po celém jeho obvodu důlky. Pozor: důlky dělejte ve dvou řadách, každá z nich při jednom okraji! Na obrázku jsem to udělal všude a to je špatně protože futro má uprostřed vevnitř drážku a důlčik by se do ní propadal.

Tímhle natemováním se materiál okolo každého důlku vyvalí jakoby ven, tím se futro trošičku zvětší a ve vyčochtané ojnici se nebude protáčet. Když máme futro naklepané nalisujeme ho do ojnice. Pro nalisování dobře poslouží truhlářská svěrka.

Prostě tam svěrkou to futro nalačte, když tam je, provlečte skrz pístní čep. Měl by se volně otáčet, jestli jde ztuha a venku šel dobře a nové futro se před úpravou protáčelo tak to neřešte to si sedne.

---

Další důležité poznámky, které bych dodal (pajka):

1. Do futra je potřeba vyvrtat ještě dvě dírky, s jejichž pomocí se maže pístní čep. Vyvrtejte je přes dírky v ojničním oku po usazení futra.
2. Tahle oprava je sice možná, ale správně by se neměla dělat. Volné pouzdro je způsobeno únavou materiálu v oku ojnice. Dalším lisováním oko namáháte, problémy by to ale dělat nemělo do té doby, dokud s tím motorem nebudete chtět třeba závodit.

Válce a písty

Nové (nově vybrousené) válce nepasují přesně, jak by měly s kroužkama a písty, to je způsobeno nedokonalým opracováním (dokonaleji to zatím nejde). Kroužky jso ve válci příliš na těsno a mají příliš velké tření, proto je nutné válec a kroužky zabíhat, aby se tohle tření minimalizovalo a aby motor dobře těsnil. Po záběhu si kroužky a válec zvyknou a motor může dosahovat maximálních výkonů, aniž by se přidíral a nadměrně zahříval.

Časem se ale válec a kroužky opotřebovávají, to způsobuje horší těsnost a ta má vliv na výkon motoru. Proto se mění buďto kroužky (při menším opotřebení), nebo se dává válec na výbrus. Válec se časem vyběhá do vajíčkovitého tvaru a když je vyběhaný moc, tak už ani výměna kroužků nepomůže. Vyběhaný válec poznáte po hmatu, že má od horní hrany znatelný schůdek.

Válce se brousí (honují) tak, že se zevnitř odebere v průměru 0,25mm, vymění se píst a dají se nové kroužky. Díky ne uplně dokonalému opracování se zkoušejí písty, které se použijí… Průměr se měří posuvným měřítkem (šuplerou) a podle naměřených rozměrů se volí vhodný píst. Více o vůlích a třídách pístů v níže uvedené tabulce. Výbrusy se z pravidla dělají až do 8. výbrusu, čímž se trochu zvíší objem, což se používá jako úprava (ale také se změní časování a to má pak neblahý vliv na výkon). Zakázkově se dají udělat i výbrusy větší, ale je to drahé a hrozí prasknutí vložky.

Třída pístů	A	B	C
0. výbrus	37,93–0,01	37,95–0,01	37,96–0,01
I. výbrus	38,19–0,01	38,20–0,01	38,21–0,01
II. výbrus	38,44–0,01	38,45–0,01	38,46–0,01
III. výbrus	38,69–0,01	38,70–0,01	38,71–0,01
IV. výbrus	38,94–0,01	38,95–0,01	38,96–0,01

Třída válce	A	B	C
0. výbrus	38.000 +0,006	38,006 +0,005	38,011 +0,005
I. výbrus	38,250 +0,006	38,256 +0,005	38,261 +0,005
II. výbrus	38,500 +0,006	38,506 +0,005	38,511 +0,005
III. výbrus	38,750 +0,006	38,756 +0,005	38,761 +0,005
IV. výbrus	39,000 +0,006	39,006 +0,005	39,011 +0,005